Krátce před Vánoci, 18. prosince 2011 zemřel ve spánku Václav Havel, muž, jehož slova a činy nacházely odezvu na celém světě. Jeho životním postojem byl boj za lidská práva a odpovědnost za jejich dodržování na kterémkoliv místě světa. Lidé všech generací si ho pamatují jako zastánce demokracie, oceňují jeho postoj v době sametové revoluce i z let strávených na Pražském hradě, ale i z doby poté, vždy věrného svým ideálům. Až do poslední chvíle vybízel k aktivitě, k úctě ke své zemi, k odpovědnosti za život svůj i ostatních. Nabízel alternativu k životu vyplněnému pouze materiálními hodnotami. Nabízel víru v člověka.
Zpráva o úmrtí Václava Havla zasáhla národ, zastavila předvánoční shon. Ti, kteří si uvědomovali nenahraditelnost jeho ztráty, měli potřebu nějak projevit sounáležitost a spontánně zapalovali svíčky na pietních místech po celé České republice. Fascinující pohled na obří pole svící před pražskou sochou Svatého Václava přivedl Lukáše Gavlovského k myšlence je zachovat. Cítil, že do vosku je vloženo příliš mnoho na to, aby se následně stal pouhým odpadem. Věřil, že tato hmota vstřebala všechny myšlenky, pro které byly svíčky zapáleny. Jsou v ní nainvestovány představy lidí o slušné společnosti, je do ní zamodlena naděje, že je možné jednat podle svědomí a netratit na tom. Spolu s Romanem Švejdou a za pomoci mnoha dobrovolníků vytvořili z posbíraných zbytků svíček voskovou plastiku ve tvaru otevřeného srdce, do kterého je možno vstoupit. Objekt byl vystaven na piazzetě pražského Národního divadla, později putoval po různých městech a přitahoval zájem lidí blízkých Havlovým myšlenkám. Časté stěhování však zanechalo na uměleckém díle řadu šrámů, po restaurování se proto autoři rozhodli Srdce umístit nastálo a putování přenechat na návštěvnících. „Poutním“ místem zvolili Litomyšl, město, kde cítí přirozenou blízkost Havlovým myšlenkám – velkorysost, vizionářství, spontánně fungující občanskou společnost. Srdce pro Václava Havla je umístěno ve sklepení Státního zámku Litomyšl, v expozici uspořádané podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Provozuje ji obecně prospěšná společnost Smetanova Litomyšl.
